Mnichovské hadce

Stezku vybudovala základní organizací Českého svazu ochránců přírody Kladská v roce 2008 za finanční podpory společnost RWE Transgas Net v rámci svého programu Blíž přírodě. V roce 2026 byly všechny tabule obnoveny, tentokrát za finanční podpory společnosti NET4GAS. Při příležitosti obnovy stezky byly doplněny aktuální informace, podařilo se získat i další historické fotografie a přidány překlady do anglického a německého jazyka.

Stezka Mnichovské hadce nabízí turistům prohlídku jedinečných přírodních krás Slavkovského lesa, seznamuje je s největším hadcovým komplexem v Čechách a zavede Vás do srdce chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Hadec (serpentinit) je metamorfovaná hornina, vzniklá přeměnou silně zásaditých vyvřelých hornin. Jeho skalní výchozy hostí vzácná rostlinná společenstva, zde mimo jiné endemickou rostlinu rožec kuřičkolistý. Výskyt hadce rovněž ovlivnil složení podzemních vod a tzv. kyselek, které zde hojně vyvěrají a o nichž naučná stezka také informuje. Stezka je vedena nedaleko obcí Prameny (okres Cheb), Nová Ves, Louka a Mnichov. Území mezi Prameny a Mnichovem je z přírodovědného hlediska jednou z nejzajímavějších oblastí v CHKO Slavkovský les.

Stezka s 9 zastaveními má délku 12 km a vede převážně po zpevněných lesních cestách a silnicích, s poměrně malým převýšením. Naučná stezka není v terénu nijak značená, její zákres však najdete jak na mapy.com, tak na mapkách u každé tabule. Jednotlivé části stezky se také dají projít nezávisle na sobě. I když se jedná o naučnou stezku určenou pro pěší turistiku, nenáročný terén s poměrně mírným převýšením (nejvýše položené je zastavení č. 2 – 800 m n. m., nejníže položené je zastavení č.  6 – 670 m n. m.) je tak vhodná i pro cyklisty (lesní pěšiny a cesty nebo minimálně frekventované silnice III. tříd).

 

Zastavení:

  1. Úpolínová louka. Národní přírodní památka Upolínová louka zpřístupněná vyhlídkovým chodníkem reprezentuje druhově bohatou mokřadní louku s řadou chráněných druhů. Vstup po cca 100 m dlouhém dřevěném chodníku s odpočívadlem na konci.
  2. Křížky. Významná krajinná dominanta a jedinečná ukázka zachovalých vřesovišť uchráněných před přemnoženou zvěří.
  3. Dlouhá stoka. Kulturní památka na dobu rozmachu dobývání cínu v hornoslavkovském revíru. Vodní dílo, které bylo ve své době naprosto jedinečné.
  4. Hadec. Malá exkurze do geologického vývoje serpentinitu neboli hadce, který je příčinou vzniku území unikátního v rámci celé České republiky.
  5. Brusírny hadce. Jak horninu připomínající hadí kůži využívali předkové, zejména kameníci. Historie zpracování a využití hadce k dekorativním účelům, historie zdejších brusíren hadce)
  6. Pluhův bor. Národní přírodní rezervace chrání ve Slavkovském lese nejrozsáhlejší hadcový bor přirozeného charakteru s přimíšeným smrkem a řadou drobných skalních výchozů.
  7. Grünská kyselka. Vývěr Grünské kyselky, kryté altánem, s možností osvěžení a ochutnání této jedinečné minerálky.
  8. Dominova skalka. Přírodní památka pojmenovaná podle významného českého botanika Karla Domina. Hadcový výchoz s fragmenty vřesovišť.
  9. Novoveská kyselka. U bývalé stáčírny minerálních vod na panství vévody Beauforta- Spontiniho z Bečova. Místo nyní opanovala příroda, přírodovědně cenné jsou zejména mokřady blízkého rybníka.

 

Kynžvartské kyselky

Tato naučná stezka byla vybudována ZO ČSOP Kladskou v roce 2007. V roce 2015 byla opravena Lesy ČR, s.p.

Úprava Liščího pramene 14. 4. 2007. Autor Přemysl Tájek.

Naučná stezka vede začíná asi 1,5 km jihovýchodně od Lázní Kynžvart u silnice ve směru na Valy. Zhruba 2 km dlouhá trasa vede nenáročným terénem a zavede Vás postupně ke třem přírodním vývěrům  kyselek.

Místní lidé je odedávna pili a udržovali jako studánky. Po odsunu Němců se začaly tyto prameny vytrácet z povědomí, zanášely se a zanikaly. K jejich znovuobjevení přispěl nadšenecký a objevitelský elán členů naší organizace a dalších dobrovolníků. Kyselky se podařilo nejenom objevit, ale některé také vykopat, zrekonstruovat a zpřístupnit.

Prvním pramenem, kam se dostanete po odbočce, je Jezevčí pramen. Vlhkým olšovým luhem Vás k němu bezpečně dovede poválkový chodník.

V pořadí druhé jsou Liščí prameny, zachycené dvěma dřevěnými jímkami čtvercového půdorysu. Ohrožení pro tyto prameny představuje blízký potok, který obě jímky často zaplavoval. V roce 2001 byl proto jeho tok v rámci rekonstrukčních prací sveden bokem.

Kančí pramen se nachází až na úplném konci naučné stezky. Až do roku 2002 se o něm nevědělo, svou existenci prozrazoval unikajícím oxidem uhličitým. Výkopové práce odhalily zřídlo až v úrovni 2 m pod terénem, kde se k překvapení všech zúčastněných nacházela stará dřevěná jímka v podobě soudku.